Claude Code pro začátečníky
Návod pro člověka, který s Claude Code (nebo podobným nástrojem) ještě
nepracoval. Předpokládá hotové vývojové prostředí podle
local-dev.md nebo linux-install.md.
Jak se v projektu dělí práce mezi Claude v chatu, Claude Code a člověka,
popisuje ai-workflow.md — tady jde o to, jak
s Claude Code prakticky začít.
Podrobnosti o samotném nástroji jsou v oficiální dokumentaci code.claude.com/docs. Tady jsou jen věci, které potřebuješ pro Shipard, a místa, kde se dá snadno udělat chyba.
1. Co je Claude Code
Claude Code je Claude, který běží v terminálu přímo v adresáři projektu. Čte soubory, spouští příkazy, upravuje kód a pouští testy — sám, krok za krokem, podle toho, co mu napíšeš. Ty mu zadáváš práci obyčejnou češtinou a rozhoduješ, co se s výsledkem stane.
Od Clauda v chatu (claude.ai) se liší tím, že pracuje přímo v tvém
checkoutu. Chat se v projektu používá hlavně na návrh a ověřování;
Claude Code na implementaci. Na běžnou práci stačí Claude Code sám
(ai-workflow.md §1).
2. Co budeš potřebovat
- Vývojové prostředí — Ubuntu v Multipassu nebo ve WSL podle
local-dev.md. Claude Code se instaluje dovnitř Ubuntu, ne na Mac nebo do Windows. - Placený účet Claude — Pro, Max, Team nebo Enterprise (případně účet v Claude Console). Bezplatný plán Claude Code nezahrnuje.
- Účet na GitHubu — až budeš chtít poslat svou práci (kapitola 8).
3. Instalace a přihlášení
V terminálu Ubuntu (Mac: multipass shell shipard, Windows: okno Ubuntu):
curl -fsSL https://claude.ai/install.sh | bash
Pak otevři nový terminál (nebo se odhlas a přihlas) a ověř:
claude --version
Když příkaz claude neexistuje, instalátor ho nepřidal do PATH — řešení
je v oficiální dokumentaci (Troubleshoot installation). Claude Code se
pak aktualizuje sám.
Přihlášení: při prvním spuštění claude tě Claude Code vyzve
k přihlášení přes prohlížeč. Ve virtuálním stroji prohlížeč není — Claude
Code vypíše odkaz; otevři ho v prohlížeči na svém počítači, přihlas se
a případný kód, který stránka ukáže, vlož zpátky do terminálu.
4. První spuštění
cd ~/sw/shpd
claude
- Claude Code se zeptá, jestli důvěřuješ souborům v adresáři — potvrď, je to tvůj checkout.
/initnespouštěj. Projekt už máCLAUDE.md— soubor s pravidly, který Claude Code načte sám na začátku každé session.- Napiš
/contexta v sekci Memory files zkontroluj, že je načtenýCLAUDE.md(aCLAUDE.local.md, pokud sis ho založil —ai-workflow.md§7).
Na první zkoušku se zeptej na něco, co nic nemění, třeba:
Vysvětli mi, jak je v projektu organizovaný modul
economya kde se definují tabulky.
Uvidíš, jak Claude prochází soubory a skládá odpověď. Session ukončíš
/exit nebo Ctrl+D.
5. Oprávnění — co smí Claude dělat bez ptaní
Claude Code má režimy oprávnění. Přepínají se klávesou Shift+Tab
a aktuální režim je vidět ve stavovém řádku pod polem pro psaní.
| Režim | Co Claude dělá bez ptaní | Kdy ho použít |
|---|---|---|
Manual (manual mode on) |
jen čte; na úpravy souborů i příkazy se ptá | začátek — vidíš každý krok a učíš se, co Claude dělá a proč |
acceptEdits (accept edits on) |
upravuje soubory; příkazy pořád schvaluješ | když už se v nástroji vyznáš; změny pak projdeš přes git diff |
plan (plan mode on) |
jen zkoumá a navrhne postup, nic nemění, dokud plán neschválíš | před větší změnou — „nejdřív mi řekni, co uděláš“ |
auto (auto mode on) |
téměř vše; akce místo tebe posuzuje bezpečnostní kontrola | až s porozuměním a jen v lokální VM se seedovanými daty |
Nové verze Claude Code startují v režimu auto. Na začátku proto stiskni
Shift+Tab, dokud neuvidíš manual mode on. Režim, ve kterém Claude
přeskakuje všechny kontroly (bypassPermissions,
--dangerously-skip-permissions), v projektu nepoužívej.
Když se Claude ptá na povolení, přečti si, co chce spustit. Odpověď „ano a už se neptej“ dávej jen příkazům, kterým rozumíš (např. testy).
Co repo hlídá vždy. Sdílené nastavení .claude/settings.json v repu
platí v každém režimu, i v auto:
git push,gh pr create,gh pr merge— Claude se vždy zeptá. Odeslání práce spouští jen na tvůj výslovný pokyn a ty ho potvrzuješ (kapitola 8). Když se na odeslání zeptá, aniž jsi o něj požádal, odmítni.- Čtení konfigurace a secrets zdrojů dat (
config/main.json,secrets/) je zakázané. Zákaz zachytí přímé čtení souboru; aplikace a její příkazy si konfiguraci čtou dál.
Když Claude narazí na zákaz, není to chyba — ten krok vynech, nebo ho udělej sám.
6. Jak zadávat práci
Malá věc (překlep, drobná oprava, jedna funkce) — napiš rovnou, ale konkrétně: co chceš, kde to je a jak se pozná, že je hotovo.
V dev dashboardu je u tlačítka „Upgrade All“ anglický popisek. Najdi, kde se generuje, a navrhni opravu — zatím nic neměň.
Věta „zatím nic neměň“ je užitečný zvyk: Claude nejdřív ukáže, co našel, a ty rozhodneš.
Větší věc — v projektu se zadává task filem v tasks/
(ai-workflow.md §2, formát tasks/README.md). Pak stačí:
implementuj tasks/nazev-tasku.md
Claude si přečte task i dokumenty, na které odkazuje, a postupuje podle
něj. Task obvykle napíše Claude v chatu spolu s tebou, nebo ho najdeš
hotový v tasks/ (stav „naplánováno“).
Plan mode — u čehokoli, co se dotkne víc souborů, přepni Shift+Tab
na plan. Claude prozkoumá kód a předloží plán; ty ho schválíš, upravíš,
nebo zamítneš.
Jeden úkol = jedna session. Mezi nesouvisejícími úkoly napiš
/clear — Claude začne s čistou hlavou a nemíchá si úkoly. Když je
session dlouhá a Claude začne zapomínat, co se domluvilo, pomůže
/compact (shrne dosavadní rozhovor), ale lepší je úkol dokončit
a začít znovu.
7. Jak zkontrolovat, co Claude udělal
„Hotovo“ od Clauda znamená, že on si myslí, že je hotovo. Ověř to:
- Přečti si změny. Požádej Clauda o shrnutí („co přesně jsi změnil
a proč?“), ale změny si projdi i sám:
git diffv terminálu, nebo diff v editoru. Nečekané soubory ve změnách jsou důvod se zeptat. - Podívej se do aplikace. Po změně frontendu je potřeba build
(
bash scripts/dev-update.sh) a v prohlížeči tvrdé obnovení (Cmd+Shift+R/Ctrl+Shift+R). Po změně tabulek nebo konfigurace modulůshpd-server ds-upgrade-all. - Testy. Claude spouští cílené testy sám; když chceš ověřit konkrétní věc, řekni mu, ať pustí testy k té změně. Celá sada trvá dlouho — nech ji na konec.
- Když něco nesedí, napiš mu to stejně konkrétně jako zadání („po uložení formuláře se v seznamu neobjeví nový záznam“).
8. Repozitář, větve a odeslání práce
S gitem a GitHubem nemusíš umět pracovat z hlavy — Claude to umí
a příkazy git a gh (GitHub v terminálu)
používá sám. Potřebuješ jen rozumět pojmům a vědět, které kroky jsou
tvoje.
Pojmy:
- commit — uložená a popsaná sada změn;
- větev — vlastní linie commitů, ve které pracuješ, aniž bys
ovlivnil hlavní větev
stable; - fork — tvoje kopie repozitáře na GitHubu; do hlavního repa
shipard/shipardzapisovat nemůžeš, do forku ano; - pull request (PR) — žádost, aby tým tvou větev z forku převzal
do
stable. Tým ji projde a sloučí.
Jednou na začátku — přihlášení do GitHubu a fork:
gh auth login
Pak požádej Clauda:
Udělej mi fork repozitáře shipard/shipard a nastav checkout tak, aby origin byl můj fork a upstream původní repo.
Při každé práci:
- Větev — „založ větev pro opravu popisku v dashboardu“.
- Práce a kontrola — kapitoly 6 a 7.
- Commit — „commitni to“. U tasku Claude commituje podle jeho commit strategie. Commit je zatím jen u tebe, nikam neodešel.
-
Odeslání — jen na tvůj pokyn. Požádej Clauda, ať připraví popis PR do souboru („napiš popis PR do /tmp/pr.md“), a přečti si ho. Pak:
Pushni větev do mého forku a založ pull request do shipard/shipard s popisem z /tmp/pr.md.
Claude se před pushem i před založením PR zeptá — přečti si, co a kam odesílá, a potvrď. Odkaz na PR pak vypíše. Stejný krok můžeš udělat i sám v terminálu:
gh pr create --repo shipard/shipard --body-file /tmp/pr.mdghse zeptá, kam větev pushnout (do tvého forku) a jaký má mít PR název. -
Aktuální stav — před další prací „stáhni změny z upstreamu do stable a založ novou větev“. Po stažení se závislosti a frontend aktualizují samy (git hooky z bootstrapu).
Proč o odeslání rozhoduješ ty: repozitář je veřejný. Co jednou
odejde, vidí všichni — proto Claude nic neodešle sám od sebe a každé
odeslání potvrzuješ ty. Repo to vynucuje i technicky (kapitola 5).
Přímo do hlavní větve stable navíc smí zapisovat jen několik lidí;
ostatní posílají pull requesty.
9. Typické pasti
- Veřejné repo. Do commitů, PR, issues a dokumentace nepatří jména
reálných firem, osob ani zdrojů dat — jen prefix ID (
CLAUDE.md→ Zdroje dat ve veřejných textech). Git hook při commitu kontroluje typické případy, ale ne všechny. - Frontend „se nezměnil“ — chybí build nebo tvrdé obnovení (kapitola 7).
- Nová tabulka nebo pole „neexistuje“ — chybí
shpd-server ds-upgrade-all. - Příkaz visí — čeká na potvrzení, které v Claude Code nikdo nedá
(typicky
shpd-server fix-permissionsbez--dry-run;ai-workflow.md§4). - Claude se točí v kruhu — zastav ho (
Esc), popiš, co vidíš ty, a případně začni znovu s/cleara přesnějším zadáním. - Claude si „vzpomíná“ na něco, co neplatí — Claude Code si dělá
vlastní poznámky (auto memory,
/memory). Jsou jen na tvém stroji; co má platit pro všechny, patří do souboru (ai-workflow.md§5).
10. Kam dál
ai-workflow.md— role, postup, pravidla, Claude v chatu aremote-dev-bridgetasks/README.md— formát tasků a jejich stav; rozpracované a naplánované tasky jsou dobrý startREADME.md— mapa dokumentaceroadmap.md— kam projekt míří- Discord — když nevíš, čím začít, nebo se zasekneš